Za jakou cenu exekutor zpeněžuje nemovitosti?

Otázka: Za jakou cenu může exekutor v rámci dražbi zpeněžit mou nemovitost?

 

Odpověď: Exekutor v případě zpeněžení majetkové podstaty postupuje dle tržního odhadu ceny nemovitosti. To znamená, že draží nemovitost za 100% její odhadní ceny. V případě, že se nemovitost neprodá, může exekutor dražit nemovitost opakovaně a to minimálně za 70% předchozí vyvolávací ceny. Takto exekutor postupuje až do chvíle, než se nemovitost prodá a exekuce se tím uspokojí v plné nebo částečné výši. Vždy je tedy rozumější prodávat nemovitost v rámci oddlužení, neboli osobní bankrot, kdy si můžeme být jisti tím, že i když se nemovitost prodá za nižší částku, nezbydou nám po ní žádné dluhy.

Proč podstupovat oddlužení, když exekutor strhává stejně?

Klienti se nás velice často ptají, proč mají vstupovat do oddlužení neboli vyhlašovat osobní bankrot / insolvenci, když jim exekutor strhává naprosto stejnou částku, jaká jim bude strhávána při oddlužení.

 

Odpověď: Ano, je to pravda. Při oddlužení je dlužníkovi ponechána naprosto stejné částka jako při výkonu exekuce. Rozdíl je však hned v několika faktorech:

  1. V rámci oddlužení se zastavuje nárůst všech úroků – v případě, že vám začně exekutor strhávat z platu exekuční srážky, nezastavuje se nárůst úroků. S tím jak splácíte, plynule narůstá i úrok z prodlení a samozřejmě penále. Jsou i případy, a není jich málo, kdy dlužník splácí tak pomalým tempem, že jeho úroky v rámci exekuce narůstají mnohem rychleji než stíhá splácet. Relativně snadno se poté stane, že dlužník splácí 2 roky vkuse a po dvou letech zjistí, že jeho dluj je vlastně ještě vyšší než na začátku. Tomuto zabrání právě oddlužení, které zastavuje veškeré nárůsty úroku právě v okamžiku, kdy soud osobní bankrot povolí.
  2. V rámci oddlužení se zastavuje vymáhání ze strany exekutorů a věřitelů – věčné vymáhací telefonáty, výhružky s tím, že se u vás doma někdo zastaví a v případě, že nebudete doma, konatkují vaše sousedy, váhružky stylu, že vám zabaví majetek a je jim jedno, že bydlíte u někoho blízkého a nic vám nepatří budou oddlužením u konce. Oddlužení respektuje opravdu každý věřitel a exekutor. Jakmile vyhlásit osobní bankrot, jste pod ochranou insolvenčního zákona a nikdo po vás již nemůže nic vymáhat.
  3. Záchrana oblepeného majetku – v případě, že u vás již exekutor byl a oblepil vám vybavení domácnosti, insolvence dokáže tuto situaci ještě zastavit. V případě, že si exekutor vybavení neodvezl, již na něj nemá nárok.

 

Záchrana dlužníků před exekucí

Ve Francii vznikl v roce 2010 unikátní projekt, jež má propojit tzv. etické investory s dlužníky, kteří potřebují vyplatit exekuci na svou nemovitost.

 

Projekt funguje velice jednoduše. Dlužník, který se dostal do problémů se splácením a vlastní nemovitost v osobním vlastnictví, ji může prodat za 80% tržní ceny nemovitosti jednomu nebo více investorům s tím, že může dál nemovitost užívat jako nájemník s roční výší nájmu 6,5% z ceny nemovitosti a možností do 5 let nemovitost zpět za stejných podmínek odkoupit. Nájem je tím pádem zhruba o 20% levnější než nájem tržní a investrům naopak tato forma přináší etickou zajímavou investici. Pro dlužníka je řešení mnohem lepší než osobní bankrot neboli oddlužení, kdy o svou nemovitost přijdou v rámci zpeněžení majetkové podstaty.

 

Společnost hlásí, že od začátku svého fungování se podařilo 85% nemovitostí odprodat zpět původním majitelům. Více zde.

Úprava exekucí schválena poslanci

Dnes byla v poslanecké sněmovně schválena úprava občanského soudního řádu, která hovoří o úpravě seznamu věcí, které nemůže exekutor při výkonu exekuce zabavit.

Nyní nově nesmí exekutor zabavit:

  • postel
  • stůl
  • židle
  • kuchyňská linka
  • kuchyňské nářadí a nádobí
  • lednička
  • sporák
  • vařič
  • pračka
  • vytápěcí těleso
  • palivo
  • ložní prádlo

To vše pouze za předpokladu, že jejich hodnota zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení. Celý článek, naleznete zde.

Dramatický nárůst lidí v exekucích

O dramatickém nárůstu lidí v exekučním řízení dnes informoval portál Novinky.cz. Nárůst dlužníků, kteří se v exekucích nacházejí a mají více jak 3 se meziročně zvýšil o 50% na 350.000. Dle výroku pana Polanského je 96% exekucí vedeno na opakovaně na tytéž osoby. Celý článek naleznete zde.

Exekuční srážky při insolvenci

Pokud dlužník vstoupí do insolvence a v tu dobu probíhají exekuční srážky na plat zastaví se? Jeden ze zdrojů uvádí, že peníze ze splátek se budou u mzdové účetní deponovat a následně se vyplatí buď dlužníkovi při schválení osobního bankrotu nebo se naopak pošlou exekutorovi při případném odmítnutí návrhu.

 

Odpověď: Zaměstnavatel je povinen ve srážkách ze mzdy pokračovat i po zahájení insolvenčního řízení a sražené částky deponovat do rozhodnutí o insolvenčním návrhu.
§ 109 odst. 2 IZ výslovně stanoví, že: „Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí.“ Takovým zajištěním dlužníkova majetku jsou i srážky ze mzdy, které dosud nebyly vyplaceny (v případě jejich vyplacení by se jednalo o výkon rozhodnutí dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ).
Tzn. zaměstnavatel je nadále povinen provádět srážky dle původního rozhodnutí, ale již je nesmí z důvodu zahájení insolvenčního řízení vyplácet.

Zadržování platu při jeho exekuci

Pan X měl exekuci na plat a účetní mu nyní původně sráženou částku zadržuje v depozitu – je oprávněna tak činit i po novele? Pokud se dívám na § 109 odst. 1 písm. c) IZ, tak jedině z něj lze zřejmě vyvodit, že exekuci nelze již v tomto okamžiku provádět ve prospěch exekutora ani do depozita. Potřebuji dané účetní poslat odkaz na §, jinak bude i v neoprávněné výši provádět srážky dál – nevím, jak panu X pomoci, aby mu účetní vydávala zadržené peníze na exekuci, navíc mu sráží víc než ji umožňuje zákon (o.s.ř.).

 

ODPOVĚĎ: Zaměstnavatel, resp. jeho účetní tak činí v souladu se zákonem, a to právě v souladu s § 109 odst. 1 písm. c) a odst. 2 IZ. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel nesmí tuto částku vyplatit věřiteli (oprávněnému), tím by totiž došlo k provedení výkonu rozhodnutí (exekuce). Odst. 2 § 109 IZ pak výslovně říká, že: „Úkonem, jímž se provádí výkon rozhodnutí nebo exekuce, není úkon učiněný k zajištění dlužníkova majetku pro účely jeho postižení takovým výkonem rozhodnutí nebo exekucí.“ Zajištěním dlužníkova majetku jsou i srážky ze mzdy. V případě skončení ins. řízení, aniž by došlo k prohlášení úpadku, jsou deponované částky uhrazeny oprávněnému na exekuci, v případě prohlášeného úpadku jsou majetkovou podstatou, ze které budou uspokojeni věřitelé.
Srážky mohou být strhávány pouze v zákonem stanovené výši – § 276 a násl. OSŘ ve spojení s nařízením vlády č. 595/2006 Sb., pokud je prováděna nesprávná výše srážky, je třeba na to zaměstnavatel písemně upozornit a vyzvat ho, aby zjednal nápravu. Neučiní-li tak odpovídá za způsobenou škodu a proti tomuto jednání se lze bránit soudní cestou.

Exekuce na příjem ze zahraničí

V případě, že dlužník pracuje v zahraničí, má příjem ze zahraniční společnosti na zahraniční/český bankovní účet a má exekuce. Může na jeho plat exekutor?

 

Odpověď: V případě bankovního účtu v ČR, může vydat exekutor exekuční příkaz k přikázání pohledávky z jakéhokoliv účtu dlužníka, tzn. jsou exekuovány pouze finanční prostředky, které má dlužník přímo na účtu. Pokud je exekuce vedena na plat/mzdu, pak se exekuovaná částka ani na účet dlužníka nedostane, protože je tato částka strhávána přímo zaměstnavatelem. V případě exekuce na příjmy dlužníka, které zůstanou v zahraničí, pravomoc českého exekutora není dána. Věřitel se, ale svého nároku může domáhat pomocí práva daného státu v zahraničí, či využít evropské mechanismy jako je evropský exekuční titul.