Oddlužení a vlastnictví s.r.o.

Může dlužník být majitelem a jednatelem společnosti s.r.o. a oddlužit se? Může s.r.o. dále provozovat? Proč by mělo být překážkou jeho vlastnictví tomu, aby se oddlužil?

Odpověď:

Účast dlužníka v s.r.o. procesu oddlužení nijak nebrání. Je však třeba počítat s tím, že obchodní podíl v s.r.o. je majetkovou hodnotou, kterou je třeba vykázat v seznamu majetku. Obchodní podíl tak může být v rámci insolvenčního řízení zpeněžen, to však záleží na konkrétním případu dlužníka.

Rozvod manželů a oddlužení

Co se stane, pokud se v průběhu insolvence manželé rozvedou? Bude případ řešen jako dva případy a každý bude muset zaplatit 30%? Co když ale jeden z nich nepracuje? zruší se insolvence?

 

Odpověď: Rozvod nemá na probíhající oddlužení vliv.
Odpovědí je § 394a odst. 3 IZ, kde je stanoveno, že manželé jsou po dobu trvání insolvenčního řízení v postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Tzn. i kdyby byl platil pouze jeden z manželů, musí se dostat nad 30% z celkové částky pro oba, jinak hrozí zrušení povoleného oddlužení.

Oddlužení závazku z dopravní nehody

Pokud dlužník způsobil dopravní nehodu s trvalými následky a pojišťovna odškodnění postiženému nezaplatí, může se z toho dlužník oddlužit? Nemá na zaplacení 500 tis. Kč

 

Odpověď: Pouze z této pohledávky se oddlužit nelze. Pohledávka na náhradu škody způsobené na zdraví může figurovat v insolvenčním řízení, avšak dle § 169 odst. 1 písm. b) IZ, je postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a musí tak být vždy uhrazena v plné výši, viz § 169 odst. 2 IZ.

Jak je to se závazky, které neuvedu do návrhu na oddlužení?

Pokud dlužník uvede v návrhu na oddlužení seznam věřitelů, nicméně např. úmyslně / neúmyslně zapomene doplnit do seznamu některé z věřitelů, oddluží se i z těchto závazků?
K nepřihlášeným pohledávkám se nepřihlíží, nicméně neposoudí soud toto neuvedení v návrhu dlužníka za úmyslné zatajení, protože ví, že se např. fyzická osoba nepřihlásí? Děkuji

 

Odpověď: Ano, oddlužení, je-li schváleno soudem, pak platí pro všechny pohledávky (vyjma § 414 odst. 4 a § 416 odst. 1).

V případě, že dlužník neuvede veškeré věřitele, může soud dojít k závěru, že se ze strany dlužníka jedná o nepoctivý záměr a oddlužení tak neschválit, případně zrušit. Ale tato skutečnost nemá vliv na osvobození dlužníka, je-li proces oddlužení úspěšně dokončen. Insolvenční zákon totiž vychází z principu, že každý povinen si střežit svá práva, proto je insovelnční rejstřík veřejně přístupný každému.

Osvobození dlužníka od placení pohledávek je upravenou v § 414 IZ, dle kterého soud vydá o osvobození dlužníka usnesení, avšak pouze na návrh dlužníka.

Osobní bankrot a vyživované dítě

Když se ožením s přítelkyní, která má dítě z minulého manželství a poté se chci oddlužit sám, tak zmíněné dítě uvádím jako dítě v domácnosti, ke kterému mám vyživovací povinnost či nikoliv? V případě, že se neožením, pouze spolu žijeme, uvádím jej jako vyživovanou osobu v domácnosti?

 

Odpověď: V rámci oddlužení se uvádějí pouze děti, ke kterým má dlužník vyživovací povinnost. Dlužník má vyživovací povinnost pouze k vlastnímu dítěti, příp. k osvojenému atd. V dotazu uvedených případech, tak bude mít vyživovací povinnost biologický otec, nikoliv dlužník. Viz § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.

Lze oddlužit závazka vzniklé mimo ČR?

Lze oddlužit závazky, které nevznikly v ČR?

 

Odpověď: S ohledem na mezinárodní přesah je tato oblast regulována nařízením Rady (ES) č. 1346/2000, které je přímo účinné, viz § 426 IZ. Obecně můžu říci, že to lze, ale určitých okolností.
K zahájení úpadkového řízení jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, toto není nikde definováno, ale bude se jednat především o to, kde pracuje, bydlí, kde má rodiny a případně i své závazky. Soud bude tuto svoji příslušnost vždy přezkoumávat.
Takže pokud bude dle výše uvedeného příslušný český soud, lze oddlužit i závazky ze zemí EU (mimo Dánska), dlužník má povinnost tyto zahraniční závazky ve svém návrhu uvést. Soud je poté přímo informuje dle § 430 IZ.

Zpětvzetí návrhu na oddlužení

Pokud dlužník vezme návrh na oddlužení (osobní bankrot) zpět, může jej podat znovu?

 

Odpověď: Dle § 394 odst. 3 nemůže dlužník podat návrh na povolení oddlužení v tom stejném řízení. Pokud však dlužník vezme zpět insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, pak je oprávněn dle § 129 odst. 2 podat návrh znovu, ale až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí.
Současně s tím platí, že dle § 129 odst. 1 může dlužník vzít zpět svůj návrh pouze do vydání rozhodnutí o úpadku, nikoliv potom.

Odvolání k vrchnímu soudu

Když se dlužník, který podá návrh na oddlužení, chce po usnesení krajského soudu odvolat k soudu vrchnímu a v insolvenčním rejstříku je již stav věci „vyřízená věc“, je dlužník stále pod ochranou soudu či nikoliv?

 

Odpověď: Ano, dlužník je stále „pod ochranou“, stále běží insolvenční řízení a trvají tak účinky s ním spojené.
Tyto účinky zanikají až po právní moci příslušného rozhodnutí, kterým se řízení zastavuje či jinak končí, viz § 142 IZ. Výjimečně může insolvenční soud dle § 146 IZ rozhodnout, že tyto účinky zanikají až později.

Osobní bankrot a záznam v rejstříku trestů

Za posledních 5 let nesmí být dlužník trestán za hospodářskou kriminalitu, nicméně od kdy se tento termín počítá? Je to ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí svobody, nebo 5 let po ukončení výkonu trestu?

 

Odpověď:

Od 1.1.2014 došlo u osobního bankrotu ke zrušení ustanovení zákona, které výslovně spojovalo nepoctivý záměr s trestním řízením pro majetkový nebo hospodářský trestný čin, jenž proběhlo v posledních 5 letech. Posouzení nepoctivého záměru tedy záleží na konkrétním případu a přístupu soudce.

 

S ohledem na skutečnost, že v tomto případě již uplynulo od doby trestního řízení 5 let, nevidím důvody pro to, aby byl nepoctivý záměr aplikován (bez bližšího zkoumání věci ovšem) a oddlužení bránil. Nicméně v návrhu doporučuji na trestní řízení poukázat a uvést, že se jedná o historické skutečnosti, dlužník se polepšil, od té doby nic nespáchal, nyní chce vyřešit i svou majetkovou situaci, apod.

 

Pro úplnost dodávám text důvodové zprávy ke změněnému ustanovení zákona: „Změny § 395 insolvenčního zákona jsou odůvodněny poznatkem praxe, že příkladmý výčet obsažený v § 395 odst. 3 insolvenčního zákona byl zavádějící. Text ustanovení § 395 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona se vypouští jako nepotřebný a stejně tak text § 395 odst. 3 insolvenčního zákona.“

Zděděné dluhy z podnikání

Lze se oddlužit z dluhů z podnikání, pokud jsem je zdědil? Když já sám nejsem podnikatel a závazky tedy nevznikly mou vinou?

 

Odpověď:

Situace, kdy dlužník nějakým způsobem odpovídá za závazky vzniklé z podnikání jiné osoby řeší rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 29 NSČR 9/2009-A- 29: „Dlužníkem, který není podnikatelem , se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání.“
Tady soud jasně vyjádřil, že dluhy musí vzejít z dlužníkova podnikání, ne jiné osoby.

Pro úplnost dodávám, že soud zároveň v tomto rozhodnutí vymezil podmínky, ke kterým by měly insolvenční soudy přihlížet v případě řešení dluhů z podnikání:
„To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení neboli osobní bankrot nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k:

 

a) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání,
b) době ukončení dlužníkova podnikání,
c) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání,
d) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků,
e) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení.“