Počet osobních bankrotů se meziročně snížil

Dle údajů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau bylo v roce 2016 vyhlášeno celkem 16.144 osobních bankrotů, což je o 511, tedy 4% méně než v roce 2015.

 

Odborníci odhadují, že se na těchto číslech počet oddlužení ustálí. To samozřejmě pouze v případě, že nevejde v platnost druhá novela insolvenčního zákona připravovaná Ministerstvem spravedlnosti. Ta by totiž umožňovala oddlužení mnohem většímu počtu dlužníků a proto by se nárůst opět dramaticky projevil.

Za jakou cenu exekutor zpeněžuje nemovitosti?

Otázka: Za jakou cenu může exekutor v rámci dražbi zpeněžit mou nemovitost?

 

Odpověď: Exekutor v případě zpeněžení majetkové podstaty postupuje dle tržního odhadu ceny nemovitosti. To znamená, že draží nemovitost za 100% její odhadní ceny. V případě, že se nemovitost neprodá, může exekutor dražit nemovitost opakovaně a to minimálně za 70% předchozí vyvolávací ceny. Takto exekutor postupuje až do chvíle, než se nemovitost prodá a exekuce se tím uspokojí v plné nebo částečné výši. Vždy je tedy rozumější prodávat nemovitost v rámci oddlužení, neboli osobní bankrot, kdy si můžeme být jisti tím, že i když se nemovitost prodá za nižší částku, nezbydou nám po ní žádné dluhy.

Proč podstupovat oddlužení, když exekutor strhává stejně?

Klienti se nás velice často ptají, proč mají vstupovat do oddlužení neboli vyhlašovat osobní bankrot / insolvenci, když jim exekutor strhává naprosto stejnou částku, jaká jim bude strhávána při oddlužení.

 

Odpověď: Ano, je to pravda. Při oddlužení je dlužníkovi ponechána naprosto stejné částka jako při výkonu exekuce. Rozdíl je však hned v několika faktorech:

  1. V rámci oddlužení se zastavuje nárůst všech úroků – v případě, že vám začně exekutor strhávat z platu exekuční srážky, nezastavuje se nárůst úroků. S tím jak splácíte, plynule narůstá i úrok z prodlení a samozřejmě penále. Jsou i případy, a není jich málo, kdy dlužník splácí tak pomalým tempem, že jeho úroky v rámci exekuce narůstají mnohem rychleji než stíhá splácet. Relativně snadno se poté stane, že dlužník splácí 2 roky vkuse a po dvou letech zjistí, že jeho dluj je vlastně ještě vyšší než na začátku. Tomuto zabrání právě oddlužení, které zastavuje veškeré nárůsty úroku právě v okamžiku, kdy soud osobní bankrot povolí.
  2. V rámci oddlužení se zastavuje vymáhání ze strany exekutorů a věřitelů – věčné vymáhací telefonáty, výhružky s tím, že se u vás doma někdo zastaví a v případě, že nebudete doma, konatkují vaše sousedy, váhružky stylu, že vám zabaví majetek a je jim jedno, že bydlíte u někoho blízkého a nic vám nepatří budou oddlužením u konce. Oddlužení respektuje opravdu každý věřitel a exekutor. Jakmile vyhlásit osobní bankrot, jste pod ochranou insolvenčního zákona a nikdo po vás již nemůže nic vymáhat.
  3. Záchrana oblepeného majetku – v případě, že u vás již exekutor byl a oblepil vám vybavení domácnosti, insolvence dokáže tuto situaci ještě zastavit. V případě, že si exekutor vybavení neodvezl, již na něj nemá nárok.

 

Společnost Oddluzteme.cz s.r.o. se stala členem Asociace pro oddlužení

K dnešnímu dni, se společnost Oddluzteme.cz s.r.o. stala čestným členem Asociace pro oddlužení, z.s. a připojila se tak ke společnému úsilí boje proti podvodným firmám a snaze očistění trhu. V neposlední řadě je cílem asociace komunikovat s Ministerstvem spravedlnosti za účelem zlepšení pozice dlužníků v insolvenčním řízení. Tiskovou zprávu Asociace pro oddlužení v plném znění naleznete zde.

Osobní bankrot a vyživované dítě

Když se ožením s přítelkyní, která má dítě z minulého manželství a poté se chci oddlužit sám, tak zmíněné dítě uvádím jako dítě v domácnosti, ke kterému mám vyživovací povinnost či nikoliv? V případě, že se neožením, pouze spolu žijeme, uvádím jej jako vyživovanou osobu v domácnosti?

 

Odpověď: V rámci oddlužení se uvádějí pouze děti, ke kterým má dlužník vyživovací povinnost. Dlužník má vyživovací povinnost pouze k vlastnímu dítěti, příp. k osvojenému atd. V dotazu uvedených případech, tak bude mít vyživovací povinnost biologický otec, nikoliv dlužník. Viz § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.

Lze oddlužit závazka vzniklé mimo ČR?

Lze oddlužit závazky, které nevznikly v ČR?

 

Odpověď: S ohledem na mezinárodní přesah je tato oblast regulována nařízením Rady (ES) č. 1346/2000, které je přímo účinné, viz § 426 IZ. Obecně můžu říci, že to lze, ale určitých okolností.
K zahájení úpadkového řízení jsou příslušné soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, toto není nikde definováno, ale bude se jednat především o to, kde pracuje, bydlí, kde má rodiny a případně i své závazky. Soud bude tuto svoji příslušnost vždy přezkoumávat.
Takže pokud bude dle výše uvedeného příslušný český soud, lze oddlužit i závazky ze zemí EU (mimo Dánska), dlužník má povinnost tyto zahraniční závazky ve svém návrhu uvést. Soud je poté přímo informuje dle § 430 IZ.

Zpětvzetí návrhu na oddlužení

Pokud dlužník vezme návrh na oddlužení (osobní bankrot) zpět, může jej podat znovu?

 

Odpověď: Dle § 394 odst. 3 nemůže dlužník podat návrh na povolení oddlužení v tom stejném řízení. Pokud však dlužník vezme zpět insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, pak je oprávněn dle § 129 odst. 2 podat návrh znovu, ale až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí.
Současně s tím platí, že dle § 129 odst. 1 může dlužník vzít zpět svůj návrh pouze do vydání rozhodnutí o úpadku, nikoliv potom.

Odvolání k vrchnímu soudu

Když se dlužník, který podá návrh na oddlužení, chce po usnesení krajského soudu odvolat k soudu vrchnímu a v insolvenčním rejstříku je již stav věci „vyřízená věc“, je dlužník stále pod ochranou soudu či nikoliv?

 

Odpověď: Ano, dlužník je stále „pod ochranou“, stále běží insolvenční řízení a trvají tak účinky s ním spojené.
Tyto účinky zanikají až po právní moci příslušného rozhodnutí, kterým se řízení zastavuje či jinak končí, viz § 142 IZ. Výjimečně může insolvenční soud dle § 146 IZ rozhodnout, že tyto účinky zanikají až později.

Osobní bankrot a záznam v rejstříku trestů

Za posledních 5 let nesmí být dlužník trestán za hospodářskou kriminalitu, nicméně od kdy se tento termín počítá? Je to ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí svobody, nebo 5 let po ukončení výkonu trestu?

 

Odpověď:

Od 1.1.2014 došlo u osobního bankrotu ke zrušení ustanovení zákona, které výslovně spojovalo nepoctivý záměr s trestním řízením pro majetkový nebo hospodářský trestný čin, jenž proběhlo v posledních 5 letech. Posouzení nepoctivého záměru tedy záleží na konkrétním případu a přístupu soudce.

 

S ohledem na skutečnost, že v tomto případě již uplynulo od doby trestního řízení 5 let, nevidím důvody pro to, aby byl nepoctivý záměr aplikován (bez bližšího zkoumání věci ovšem) a oddlužení bránil. Nicméně v návrhu doporučuji na trestní řízení poukázat a uvést, že se jedná o historické skutečnosti, dlužník se polepšil, od té doby nic nespáchal, nyní chce vyřešit i svou majetkovou situaci, apod.

 

Pro úplnost dodávám text důvodové zprávy ke změněnému ustanovení zákona: „Změny § 395 insolvenčního zákona jsou odůvodněny poznatkem praxe, že příkladmý výčet obsažený v § 395 odst. 3 insolvenčního zákona byl zavádějící. Text ustanovení § 395 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona se vypouští jako nepotřebný a stejně tak text § 395 odst. 3 insolvenčního zákona.“

Zděděné dluhy z podnikání

Lze se oddlužit z dluhů z podnikání, pokud jsem je zdědil? Když já sám nejsem podnikatel a závazky tedy nevznikly mou vinou?

 

Odpověď:

Situace, kdy dlužník nějakým způsobem odpovídá za závazky vzniklé z podnikání jiné osoby řeší rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 29 NSČR 9/2009-A- 29: „Dlužníkem, který není podnikatelem , se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání.“
Tady soud jasně vyjádřil, že dluhy musí vzejít z dlužníkova podnikání, ne jiné osoby.

Pro úplnost dodávám, že soud zároveň v tomto rozhodnutí vymezil podmínky, ke kterým by měly insolvenční soudy přihlížet v případě řešení dluhů z podnikání:
„To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení neboli osobní bankrot nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k:

 

a) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání,
b) době ukončení dlužníkova podnikání,
c) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání,
d) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků,
e) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení.“