Osobní bankrot

Oddlužení fyzické osoby nepodnikatele a oddlužení OSVČ

Od 1. Ledna 2008 vešel v platnost insolvenční zákon tj. zákon 182/2006 Sb. novelizován k 1.1.2014 novelou č. 294/2013 Sb., kterým fyzické osoby nepodnikatelé i podnikatelé mohou řešit svoji neutěšenou finanční situaci. Insolvenční zákon upravuje nový způsob řešení úpadku dlužníka, kterým je oddlužení tj. osobní bankrot. Díky oddlužení (osobnímu bankrotu), za předpokladu že dlužník splňuje všechny podmínky osobního bankrotu (osobní bankrot podmínky) stanovené zákonem, se může dlužník s definitivní platností vypořádat se svými dluhy a začít znovu nový život bez toho, aby musel do konce života platit za své předchozí dluhy.

Zákony upravující oddlužení, tj. osobní bankrot:

  • Zákon č. 182/2006 Sb. platný od roku 2008 do 2013 a od 1.1.2014 novela zákona  č. 294/2013 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“)
  • Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona
  • Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů

Vyhotovení návrhu na oddlužení fyzické osoby

Osobní bankrot a jeho účel

Účelem oddlužení, resp. osobního bankrotu je dlužníkům, kteří mají poctivé úmysly, poskytnout pomoc řešit svoji tíživou finanční situaci, tj. zbavit se svých dluhů a začít nový život s finanční svobodou.
Osobní bankrot, nesleduje za cíl pouze co nejvyšší míru uspokojení věřitelů, ale má i sekundární tzv. sociální cíl, a proto je dlužníkovi zbytek jeho dluhů po uplynutí doby oddlužení fyzické osoby(osobního bankrotu) odpuštěn. Právě díky tomuto sociálnímu cíli byl institut oddlužení (osobního bankrotu) státem posvěcen, aby pomohl lidem, kteří upadli do tíživé finanční situace a nemohou už z ní ven. Osobní bankrot je řešením.
Osobní bankrot funguje na konsolidaci dlužníkových dluhů, tak aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně, zajištění, pokud chtějí, tak zcela a od zbytků dluhů je dlužník osvobozen. To je hlavní výhodou osobního bankotu.

Zahájení osobního bankrotu

Insolvenční řízení, tj. osobní bankrot se zahajuje podáním příslušného návrhu na krajský soud v místě bydliště dlužníka.

Jak může skončit osobní bankrot

Soud v závislosti na preciznosti podaného návrhu na oddlužení fyzické osoby (osobní bankrot) a splnění podmínek daných insolvenčním zákonem, může rozhodnout o dlužníkově osobním bankrotu dvojím způsobem:

  1. Buď na dlužníka vyhlásí konkurs
  2. Nebo, dlužníkovi povolí osobní bankrot

Konkurs

Osobní bankrot je zamítnut. V konkursu je dlužníkovi prodán veškerý majetek, přijde o většinu ze svých příjmů a po skončení konkursu po něm věřitelé budou vymáhat dál dlužné částky, tj. nedojde k žádnému odpuštění dluhů. Navíc dlužník bude muset zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, aby mohl insolvenční správce hradit své náklady vynaložené při prodeji majetku dlužníka.

Možnost osobního bankrotu

Pokud dlužník splňuje podmínky osobního bankrotu (osobní bankrot podmínky)a soud mu osobní bankrot schválí, proběhne tzv. schůze věřitelů, na které věřitelé rozhodnou, jakým způsobem bude oddlužení (osobní bankrot) provedeno. Věřitelé hlasují o dvou způsobech oddlužení fyzické osoby (osobního bankrotu):

1. Osobní bankrot prostřednictvím prodeje majetkové podstaty – Kdy je prodán veškerý majetek dlužníka a věřitelé jsou uspokojeni z jeho výtěžku a tím okamžikem osobní bankrot končí a dlužníkovi je neuhrazená část dluhu odpuštěna.

2. Osobní bankrot plněním splátkového kalendáře – Kdy je dlužník povinen po dobu 5 let splácet s pomocí splátkového kalendáře měsíční splátku, přičemž mu zůstane veškerý jeho majetek a zbytek dluhů je mu odpuštěno.

Dlužník soudu v návrhu na oddlužení (osobní bankrot) navrhuje, jakým způsobem chce osobní bankrot provést a soud jeho názor bere v potaz v případech, kdy se věřitelé nedostaví na schůzi věřitelů. Bohužel, nicméně pro dlužníky je to dobrá zpráva, že v naprosté většině případů věřitelé schůzi ignorují. Rozhodnutí, jakým způsobem bude oddlužení fyzické osoby (osobní bankrot) provedeno pak vydává soud. Jak již bylo řečeno, soud bere v potaz dlužníkův požadavek, jakým způsobem má být oddlužení (osobní bankrot) provedeno, nicméně soud rozhoduje vždy ve prospěch věřitelů a vybere variantu, kdy jsou věřitelé uspokojeni více a rychleji.

Jak podat návrh na oddlužení (osobní bankrot)

Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení (osobní bankrot) může na místně příslušný soud podat pouze sám dlužník. Nikdo jiný jej za něj nemůže podat. Návrh na oddlužení fyzické osoby (osobní bankrot) musí být na předepsaném formuláři doplněný o příslušné přílohy. Řízení všech dlužníků je následně veřejně dostupné a insolvenční rejstřík zobrazuje jejich průběh.

Jak má vypadat insolvenční návrh

Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení (osobní bankrot) musí obsahovat obecné náležitosti, které upravuje ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů a dále jeho obsah upravuje ustanovení § 391 insolvenčního zákona a ustanovení § 23 vyhlášky č. 311/2007 Sb.. Skládá se tak ze dvou hlavních částí, které v sobě musí povinně obsahovat další údaje. Tyto hlavní části jsou:

1. Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení (osobní bankrot)

Jednotlivé údaje, která tato část žádosti o osobní bankrot musí nezbytně obsahovat:

  1. Označení dlužníka
  2. Popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek, nebo hrozící úpadek dlužníka
  3. Údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
  4. Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech
  5. Podrobný popis okolností, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění, které při oddlužení fyzické osoby (osobním bankrotu) obdrží nezajištění věřitelé dlužníka, tj. musí uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že hodnota plnění ve prospěch nezajištěných věřitelů bude vyšší než 30 % hodnoty pohledávek.
  6. Dlužník musí navrhnout způsob oddlužení (osobního bankrotu) nebo sdělit, že takový návrh nepodává
  7.  Sdělení zda dlužník žádá o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek při osobním bankrotu. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení (osobní bankrot) uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku.
  8. Uvedení údajů o insolvenčních řízeních či jiných řízeních řešících úpadek dlužníka, které byly v případě dlužníka vedeny v posledních 5 letech
  9. Údaje o nezahlazených pravomocných odsouzeních dlužníka pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy
  10. Prohlášení, že dlužník není podnikatelem
  11. Prohlášení dlužníka, že údaje uvedené v návrhu na povolení oddlužení (osobní bankrot) a v jeho přílohách jsou pravdivé
  12. Uvedení rozsahu vyživovacích povinností dlužníka, neboť tato informace má dopad na výši částky, kterou lze dlužníku srazit v případě schválení oddlužení (osobního bankrotu) plněním splátkového kalendáře
  13. Označení důkazů, kterých se dlužník ve svém návrhu na osobní bankrot domáhá

2. Přílohy návrhu na osobní bankrot

V závislosti na konkrétní situaci dlužníka se jednotlivé přílohy, které je potřebné doložit liší a nedá se tak paušalizovat, o které se vždy jedná. Seznam povinných příloh, které je potřebné k návrhu na osobní bankrot doložit upravuje ustanovení § 104 odst. 1 insolvenčního zákona a tyto přílohy jsou povinnou součástí návrhu na osobní bankrot:
  • Seznam závazků s uvedením svých věřitelů a listinné důkazy o dluzích. V seznamu závazků musí být jednotliví věřitelé správně identifikováni, tj. v případě právnických osob musí být uveden jejich název, sídlo a IČO, v případě fyzických osob potom jejich celé jméno a rodné číslo. Seznam závazků dále u každého dluhu musí obsahovat údaje o splatnosti jednolivých dluhů a výši celkového závazku k datu podání návrhu na oddlužení. Pokud jsou závazky již vykonatelné musí dlužník takové závazky označit a uvést, na základě čeho jsou jednotlivé dluhy vykonatelné a příslušně uvést čísla dokumentů, které posvěcují vykonatelnost příslušného závazku. Pokud jsou některé ze závazků zajištěné, musí dlužník uvést majetek, kterým je daný závazek zajištěný, na základě čeho je závazek zajištěný a tržní hodnotu zajištěného majetku oceněného znalcem, kterého je potřeba identifikovat na základě jeho celého jména a IČ.
  • Seznam majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků. Insolvenční zákon požaduje, aby v seznamu majetku byly uvedeny údaje o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. U nemovitostí a majetku, který slouží k zajištění, se vyžaduje ocenění znalcem. Znalecký posudek o ceně takovéhoto majetku musí nechat zpracovat dlužník a jako další přílohu jej přiložit. Pokud jde o ostatní majetek dlužníka, postačuje odhad provedený dlužníkem samotným.
  • Seznam zaměstnanců dlužníka
  • Výpis z rejstříku trestů dlužníka, který nebude starší než 3 měsíce
  • Listiny dokládající dlužníkovy příjmy za poslední 3 roky, tj. kopie potvrzení o příjmech z pracovního poměru, kopie daňových přiznání či výpisy z bankovních účtů.
  • Další listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek
  • Předložené seznamy musí dlužník také podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Úpadek

O úpadek dle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona se jedná, pokud má dlužník:

Více věřitelů než jednoho

  1. Peněžité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů
  2.  Tyto závazky není schopen plnit, přičemž soud má za to, že závazky nemůže plnit pokud:
    1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků
    2. Nebo je nesplácí po dobu delší než tři měsíce od doby splatnosti závazků
    3. Nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí
    4. Nebo pokud dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ustanovení § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou dlužníkovi uložil insolvenční soud.
    5. Stačí splňovat pouze jeden bod z variant a-d, aby soud měl za to, že dlužník nedokáže plnit své závazky.

Hrozící úpadek

Dle ustanovení § 3 odst. 4 insolvenčního zákona jde o hrozící úpadek tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Osobní bankrot a jeho povolení

Pokud insolvenční soud usoudí, že insolvenční návrh je správně podaný a tudíž projednatelný, přistoupí k projednání samotného návrhu na povolení osobního bankrotu. Soud posuzuje zejména:

  1. Náležitosti, které jsou insolvenčním zákonem předepsány pro návrh na povolení osobního bankrotu
  2. Oprávněnost osoby podávající osobní bankrot
  3. Rozsah možného plnění dlužníkem jeho nezajištěným věřitelům
  4.  Poctivost záměru dlužníka

Kdo může podat návrh na osobní bankrot

Insolvenční zákon zakazuje komukoliv jinému podat návrh na osobní bankrot za dlužníka, tj. dlužník jej vždy musí podávat sám za sebe.

Osobní bankrot fyzických osob

Povolení osobního bankrotu může dosáhnout pouze dlužník, který není považován zákonem za podnikatele a zároveň nemá dluhy z podnikání.

Osobní bankrot pro podnikatele

Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009 upřesnil kdo je podnikatelem, resp. podnikatelem není. Dlužníkem, který není podnikatelem, se rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky vzešlé z jejího podnikání. Z ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“) plyne, že za podnikatele se nepokládá fyzická osoba, která má živnostenské oprávnění, na jehož základě nepodniká, neboť nevykonává soustavnou činnost samostatně vlastním jménem za účelem dosažení zisku. Jinými slovy pokud máte živnostenský list a fakticky nepodnikáte, můžete vyhlásit osobní bankrot, nicméně jednodušší je ŽL zrušit, neboť jednotlivé soudy k této problematice přistupují rozdílně a zrušením živnostenského listu se vyhnete rizika neschválení žádosti o osobní bankrot, kvůli porušení podmínky, nebýt podnikatelem v době podání návrhu.
Zajímavostí je, že dle českého práva, člověk, který je majitelem společnosti a fakticky ji řídí, není podnikatel. Takový člověk totiž není zapsán v obchodním rejstříku, resp. nevlastní živnostenský list. Dlužník, který je tedy majitelem společnosti a třeba ručil sám za směnku, nemá dle českého zákona dluhy z podnikání, neboť v pozici směnečného ručitele Nejvyšší soud rozhodl, že se nejedná o dluhy z podnikání. Lidem „podnikajícím“ prostřednictvím právnických osob, tak není osobní bankrot zapovězen.

Dluhy z podnikání při osobním bankrotu

Podmínka osobního bankrotu, že dlužník nesmí mít žádné dluhy z podnikání je momentálně korigována názorem Nejvyššího soudu, který říká, že určité menší dluhy z podnikání nemusí být vždy překážkou k povolení osobního bankrotu.
Insolvenční soud vždy přihlédne v rozhodování o dluzích z podnikání především k:

  1. Době vzniku konkrétního dlužníkova závazku z podnikání
  2. Době ukončení dlužníkova podnikání
  3. Četnosti neuhrazených dlužníkových závazků z podnikání
  4. Výši konkrétního dlužníkova závazku z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků
  5. Tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu osobního bankrotu (to může vyplynout např. z toho, že věřitel nejpozději při projednání o způsobu vypořádání osobního bankrotu neuplatní výhradu proti schválení osobního bankrotu založenou na argumentu, že jeho pohledávka je dlužníkovým dluhem z podnikání)

Nejvyšší soud konstatuje, že je nutné posuzovat případ od případu. Proto je zřejmé, že i ve stejných situacích jeden soud může rozhodnout jinak než soud druhý.
Porovnání kolik procent dluhů z podnikání může tvořit celkové dluhy, není nikde definováno, nedá se tak nikdy anticipovat, jak soud v dané věci rozhodne a proto se dá návrh na osobní bankrot, který v sobě obsahuje i dluhy z podnikání považovat za rizikový a dlužník může na základě takového návrhu upadnout do konkurzu!

Co jsou dluhy z podnikání

Dluhy z podnikání jsou obecně řečeno závazky, kde figuruje dlužníkovo IČO, tj. nezaplacené faktury, dluhy na sociálním a zdravotním pojištění, nezaplacené daně, nebo mzdy zaměstnancům. Dle judikatury Vrchního soudu v Praze se dluhy z podnikání rozumí i takové závazky z podnikání, jež bohužel dlužník nenabyl vlastní podnikatelskou činností. Proto bohužel nelze oddlužit dlužníka, který podnikatelem není, ani jím nikdy nebyl, ale bohužel má dluhy z podnikání jiné osoby, které nabyl na základě svého dispozitivního právního úkonu (např. jím uzavřené smlouvy o prodeji podniku), jímž se dobrovolně ocitl v postavení osoby, jež má dluhy z podnikání, a nese tak všechna rizika z toho plynoucí, včetně nepřípustnosti osobního bankrotu.

O závazky z podnikání se však nejedná, pokud je dlužník nabyl děděním.

Kdy soud osobní bankrot nepovolí

Insolvenční zákon upravuje v ustanovení § 395 skutečnosti, které posuzuje při rozhodování o povolení osobního bankrotu, které musejí být v souladu s insolvenčním zákonem, jinak soud osobní bankrot nepovolí. Skutečnosti, které soud posuzuje:

1. Poctivost záměru sledovaného návrhem dlužníka na povolení osobního bankrotu. Nepoctivý záměr soud vyvodí, pokud

  1. Z výpisu rejstříku trestu zjistí, že dlužník byl v průběhu minulých pěti letech pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové, nebo hospodářské povahy (tj. podvod, krádež, zpronevěra atp.). Nicméně nedávno některé odvolací soudy publikovaly rozhodnutí, kde i v případě záznamu v trestním rejstříku byl osobní bankrot povolen a to v případech, kdy se dlužníkovi podařilo prokázat, že se mu nejedná o nepoctivý záměr. K takovému závěru může soud dojít pokud:
    • Byl trestný čin zahlazen
    • Dlužník svým dalším chováním zřetelně projevuje poctivý záměr následky činem způsobené napravit
    • Dlužník veškerých svých schopností a možností využívá k úhradě závazků
    • Lze očekávat, že i pro věřitele bude osobní bankrot výhodnějším uspořádáním majetkových vztahů k dlužníku
  2. Uzavře velké množství spotřebitelských úvěrů těsně před podáním návrhu na povolení osobního bankrotu
  3. Uhradí závazky z podnikání ze spotřebitelských půjček z důvodu snahy naplnit požadavky k povolení osobního bankrotu tj. zbavit se dluhů z podnikání
  4. Úmyslně zamlčí relevantní údaje soudu
  5. Pokud dlužník zcela záměrně, či bohužel nevědomě uvede nepravdivé, nebo neúplné informace ohledně jeho situace, příjmech, či závazcích, tak aby dosáhl na povolení osobního bankrotu, je zcela sám odpovědný za své jednání a v případě zjištění takovéhoto jednání soud postupem podle ustanovení § 405 insolvenčního zákona osobní bankrot neschválí a rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

2. Dosažení splacení alespoň z 30% z pohledávek nezajištěných věřitelů, ledaže věřitelé souhlasí s nižším plněním, při osobním bankrotu zpeněžením majetkové podstaty, nebo při plnění splátkového kalendáře:

  • Při osobním bankrotu zpeněžením majetkové podstaty musí být tohoto procenta dosaženo z prodeje majetku dlužníka
  • Při osobním bankrotu plněním splátkového kalendáře musí být tohoto procenta dosaženo z dlužníkových příjmů během pěti let, po které je dlužník povinen splátky ze svého čistého měsíčního příjmu hradit.

 

K propočtu výše uspokojení věřitelů v osobním bankrotuje důležité znát:

  • Jak se počítá výše dluhu
  • Jak se stanoví výše majetku v osobním bankrotu
  • Jak se stanoví výše příjmu

 

I. JAK SE POČÍTÁ VÝŠE DLUHU:
Výše dluhu, která se počítá do oddlužení je vždy částka skládající se z původního dluhu, tzv. jistiny a příslušenství, tj. úroky a pokuty, které Vám po sesplatnění daného dluhu naběhly. Tyto výše dluhu se dají dopočítat na základě podmínek smlouvy, kterou uzavřete se subjektem, který Vám půjčuje peníze, nebo na základě dokumentu, který umožňuje vykonatelnost daného dluhu v případě exekuce, nejčastěji platebního rozkazu, nebo rozhodčího nálezu, kde je uvedeno procento, kterým se daný dluh násobí a přičítá za jednotlivé dny, kdy dluh nebyl ještě uhrazen.
II. JAK SE STANOVÍ VÝŠE MAJETKU PŘI OSOBNÍM BANKROTU:
Ve vztahu k majetku je insolvenční soud odkázán na údaje sdělené a doložené dlužníkem.
III. JAK SE STANOVÍ VÝŠE PŘÍJMU PŘI OSOBNÍM BANKROTU:
Insolvenční soud při zjišťování aktuálních příjmů dlužníka bere v úvahu příjem za posledních 12 měsíců před podáním návrhu na povolení osobního bankrotu. Uvedené samozřejmě platí pouze u dlužníka, který byl zaměstnán po celou tuto dobu u stejného plátce mzdy. Pokud dlužník získal zaměstnání později či v průběhu posledního roku zaměstnání změnil, vychází insolvenční soud z příjmů za takto kratší časové období tj. vypočte aktuální výši příjmu dlužníka ze zaměstnání sečtením jeho veškerých příjmů z toho zaměstnání a vydělí je počtem měsíců od doby, kdy do zaměstnání nastoupil. Soud nezohledňuje skutečnosti, které by mohly teoreticky nastat v budoucnu.

3. Skutečnost, že nejde o opětovně podaný návrh na osobní bankrot dlužníka

Zákon se drží principu, že dlužník může podat pouze jeden osobní bankrot za svůj život, nicméně dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 insolvenční zákon nikterak dlužníkovi nebrání, aby se v průběhu svého života pokoušel o opakované povolení osobního bankrotu, ani aby osobním bankrotem opakovaně prošel.

4. Lehkomyslný přístup dlužníka při osobním bankrotu:

Soud zamítne návrh na povolení osobního bankrotu, pokud má dlužník lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Pokud dlužníkův dosavadní přístup k řízení neskýtá záruky, že bude odpovědně plnit povinnosti v rámci realizace osobního bankrotu, pak osobní bankrot nepovolí. Lehkomyslný přístup se dá definovat jako:

  • Podání návrhu na osobní bankrot učiněných dlužníkem, který je špatně sestaven
  • Neúplnost žádosti o osobní bankrot
  • Nedodržování lhůt daných soudem
  • Ignorování výzev soudu

Jaké příjmy jsou započítávány v osobním bankrotu

Které příjmy soud uzná při osobním bankrotu upravuje:

  • Ustanovení § 299 odst. 1 o.s.ř., které vymezuje příjmy podléhající výkonu rozhodnutí nebo exekuci pozitivně
  • Ustanovení § 317 odst. 2 o.s.ř., které naopak vylučuje provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce u některých příjmů.

Příjmy, které jsou použitelné pro dlužníka v osobním bankrotu, jsou následující:

  1. Mzda nebo plat ze zaměstnání
  2. Příjem z dohody o pracovní činnosti
  3. Odměna za pracovní nebo služební pohotovost
  4. Odměna členů zastupitelstva územních samosprávných celků
  5. Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově – konkrétně:
    1. Dávky pěstounské péče
    2. Rodičovský příspěvek
    3. Sociální příplatek
  6. Příjmy, které nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní:
    1. Náhrada mzdy nebo platu
    2. Nemocenská
    3. Ošetřovné
    4. Podpora při ošetřování člena rodiny
    5. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
    6. Peněžitá pomoc v mateřství
    7. Důchod
    8. Stipendium
    9. Podpora v nezaměstnanosti
    10. Podpora při rekvalifikaci
    11. Odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání
    12. Peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním
    13. Úrazový příplatek
    14. Úrazové vyrovnání
    15. Úrazová renta

Příjmy, které nejsou použitelné pro osobní bankrot

1) Peněžité dávky sociální péče:

  • Příspěvek na péči, který se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

2) Dávky pomoci v hmotné nouzi

  • Příspěvek na živobytí
  • Doplatek na bydlení
  • Mimořádná okamžitá pomoc

3) Jednorázově vyplacené dávky státní sociální podpory, nebo:

  • Přídavek na dítě
  • Příspěvek na bydlení
  • Porodné
  • Pohřebné
  • Alimenty na dítě
  • Výživné na dítě
  • Sirotčí důchod dítěte
  • Cestovní náhrady poskytované podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

U příjmů, kde je osobou oprávněnou Vaše dítě, tzn. příjem fakticky patří Vašemu dítěti, nemůžete uvedený příjem brát za příjem svůj a nemůžete jej tak zahrnut do osobního bankrotu formou plnění splátkového kalendáře!

Výše splátky při osobním bankrotu

Dlužníkovi je dle ustanovení § 398 odst. 3, věta první insolvenčního zákona a ustanovením § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona garantována částka z jeho příjmů, která mu musí zůstat, aby mohl uhradit svoje základní životní potřeby a potřeby své rodiny, zároveň je tímto usnesením vázán i rozhodující soud, při výpočtu procentuální částky z celkových dluhů, které dlužník může uhradit. Dle zákona je při osobním bankrotu plněním splátkového kalendáře dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a že zároveň prostřednictvím splátek v takto určené výši uhradí nejméně 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů, pokud tito věřitelé nesouhlasili s nižším plněním.

Způsob výpočtu výše mzdy při osobním bankrotu

Ustanovení § 277 až § 279 o.s.ř. definuje, jak se vypočte výše mzdy, resp. výše splátky při osobním bankrotu. Postup stanovení výše mzdy při osobním bankrotu:
  1. Nejprve je nutné stanovit výše čisté mzdy, která se vypočítá odečtením:
    • Zálohy na daň z příjmů fyzických osob sražené z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
    • Pojistné na sociální zabezpečení
    • Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
    • Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
  2. Pokud má dlužník více příjmů, vypočte se tímto způsobem čistý příjem u každého z nich.
  3. Takto vypočtené částky se sečtou a dlužník z nich sestaví svůj čistý měsíční příjem
  4. Výše mzdy při osobním bankrotu se pak stanoví jako součet:
    • Základní nezabavitelné částky, jejíž výpočet stanovuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) ve spojení s ustanovením § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Základní nezabavitelná částka je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu dlužníka a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka životního minima jednotlivce pro rok 2013 činí 3.410,- Kč. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (bez ohledu na to, v jaké obci dlužník skutečně žije) a na rozdíl od částky životního minima jednotlivce každým rokem narůstá. Její výši stanovuje vláda nařízením vždy na následující kalendářní rok. V roce 2013 částka stanovena ve výši 5.687,- Kč. Pro dlužníka je takové navyšování výhodné, neboť mu ve výsledku zůstane z jeho příjmů vyšší částka než dřív. Pokud je však dlužník schopen uhradit pohledávky svých nezajištěných věřitelů pouze v rozsahu těsně nad hranicí 30 %, může být takové navýšení důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení pro neuhrazení minimální hodnoty plnění stanovené insolvenčním zákonem. V roce 2013 základní nezabavitelná částka představuje dvě třetiny z částky 9.097,- Kč, tj. 6.065,- Kč.
    • Jedné čtvrtiny základní nezabavitelné částky za každou povinně vyživovanou osobu, tj. 1.516,-Kč. V případě, že dlužník není povinen poskytovat žádné osobě výživné, je nezabavitelná částka shodná s částkou základní. Povinně vyživovanými osobami jsou:
      1. Manžel/manželka dlužníka
      2. Vlastní nebo osvojené nezaopatřené děti
      3. Neprovdaná matka dítěte.
      4. Pokud dlužník prokáže, že jsou na něm výživou nutně závislí rodiče, jiní příbuzní nebo rozvedený manžel, je možné i tyto osoby mezi vyživované zahrnout.
Na manžela dlužníka se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem a je na dlužníku zcela finančně nezávislý, nebo s dlužníkem vůbec nežije ve společné domácnosti. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezaopatřené dítě je dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
  • Třetí třetiny zbytku čisté mzdy, která vznikla odečtením součtu základní nezabavitelné částky s částkami za jednotlivé vyživovací povinnosti od čisté měsíční mzdy, která je buď vyšší než 9.097,-Kč a v tom případě je na tuto částku snížena je z ní vypočtena přičítaná třetina a nebo je nižší a v tom případě se pro vypočtení třetiny bere výsledná částka po odečtení součtu základní nezabavitelné částky s jednotlivými vyživovacímu povinnostmi od čisté mzdy.
Pro zjištění výše mzdy při osobním bankrotu, resp. výši splátky použijte naši kompletní analýzu oddlužení zdarma. Insolvenční soud je tímto výpočtem se zákona vázán a nemůže připustit srážky ani v menším, ani ve větším rozsahu. I když je že dlužník je ochoten platit více, soud mu to ze zákona nemůže povolit. Jediná cesta jak si trochu oklikou pomoci je darovací smlouva, nebo spoludlužnictví, kdy se nějaká třetí osoba zaváže vůči dlužníku k poskytování nějakých prostředků v určité výši na měsíční bázi. Původ těchto prostředků nemusí být insolvenčnímu soudu znám a skutečným plátcem přislíbené částky může tak být klidně i sám dlužník.

Nižší splátky při osobním bankrotu

Pokud chce dlužník nižší splátky v oddlužení, musí splňovat osobní bankrot podmínky uvedené v ustanovení § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. Dlužník o nižší splátky může soud požádat, ale nejpozději tak musí učinit při podání návrhu na povolení oddlužení. Soud nižší splátky povolí tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při osobním bankrotu obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek. Soud rozhoduje o snížení splátek na základě:
  1. Důvodů, které vedly k dlužníkovu úpadku
  2. Celkové výši dlužníkových závazků
  3. Dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů
  4. Opatření, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů
  5. Opatření ke snížení svých závazků
  6. Doporučení věřitelů
Insolvenční soud nemusí návrhu dlužníka vyhovět, neboť není dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek vázán! Příkladem kdy dlužník dosáhl na snížení splátek, bylo jeho odůvodnění ve smyslu zvýšení jeho nákladů na dopravu do stabilního a perspektivního zaměstnání, které dlouhodobě přináší pravidelný příjem.

Jak obejít nesplnění podmínky splacení alespoň 30% z celkových dluhů

Pokud dlužník nesplňuje podmínku osobního bankrotu uhrazení alespoň 30% z jeho dluhů za 5 let, může mu pomoci třetí osoba:

  • Spoludlužnictvím
  • Darováním (resp. důchodem) potřebné částky na základě smlouvě o důchodu resp. darovací smlouvy
  • Ručitelstvím

1) Spoludlužník při osobním bankrotu

Spoludlužník se na základě písemné dohody a podepsání dlužníkova návrhu na osobní bankrot zavazuje k plnění závazkům dlužníka věřitelů místo dlužníka. Spoludlužník tak přistupuje k závazku dlužníka. Jednoznačně musí být přesně stanoven rozsah spoludlužnictví tj. poskytovaná přesná stanovená částka po přesně stanovenou dobu, nebo výše jednorázově poskytnutých prostředků, která může být použita k úhradě závazků dlužníka. Tímto způsobem tak dlužník může překonat překážku neuhrazení alespoň 30% ze svých závazků nezajištěným věřitelům. Rozsah spoludlužnictví musí být definovaný, jinak by se spoludlužníkovi mohlo stát že soud k osobnímu bankrotu dlužníka využije veškerý majetku spoludlužníka, nebo stanoví srážky příjmů spoludlužníka ve stejném výši jako u dlužníka a spoludlužník by tak mohl uhradit pohledávky nezajištěných věřitelů i v plném rozsahu!

2) Darovací smlouva

Ten kdo je ochotný dlužníkovi při osobním bankrotu pomoci může dlužníkovi sepsat tzv. darovací, resp. smlouvu o důchodu, kde se smluvně zaváže dlužníkovi po dobu trvání osobního bankrotu poskytovat měsíčně určitou peněžní částku tak, aby dlužník dokázal uhradit alespoň 30% ze svých závazků.

3) Ručitel při osobním bankrotu

Ručitel při osobním bankrotu bohužel nepomůže dlužníkovi překonat překážku splacení alespoň 30% ze svých závazků, neboť ručitel může převzít ručení pouze v rozsahu v jakém je vázán dlužník. Tj. pokud dlužník může splatit pouze 28%, ručitel může ručit pouze za 28%. Ručení je tak použitelné jen v případech, kdy dlužník bez osoby ručitele naplňuje předpoklad naplnění hodnoty plnění alespoň z 30% nezajištěným věřitelům. Použít ručitele tak může být výhodné, když si dlužník není jist, že při osobním bankrotu zpeněžením majetkové podstaty se podaří získat peněžní prostředky k uhrazení alespoň 30% z nezajištěných závazků, nebo jako jištění, když by došlo ke snížení pravidelných měsíčních příjmů dlužníka, případně může ručitel pomoci soud přesvědčit v případě, když má dlužník pracovní smlouvu na dobu určitou a platnou kratší než jeden rok, že i dále se věřitelům dostane plnění, na základě kterého by byl osobní bankrot povolen, a proto povoleno bude.
Odměna insolvenčnímu správci při osobním bankrotu:
Odměn insolvenčnímu správci je stanovena paušálně na částku 54.000,- Kč (resp. 64.800,- Kč při zohlednění daně z přidané hodnoty ve výši 20 %). Odměna insolvenčnímu správci se odečte od celkové sumy plnění dlužníka a teprve tato částka je porovnávána s celkovými nezajištěnými dluhy dlužníka, jejíž výše musí dosahovat alespoň 30%.

Osobní bankrot a jeho povolení

Pokud insolvenční soud usoudí, že insolvenční návrh je správně podaný a tudíž projednatelný, přistoupí k projednání samotného návrhu na povolení osobního bankrotu. Soud posuzuje zejména:

  1. Náležitosti, které jsou insolvenčním zákonem předepsány pro návrh na povolení osobního bankrotu
  2. Oprávněnost osoby podávající osobní bankrot
  3. Rozsah možného plnění dlužníkem jeho nezajištěným věřitelům
  4.  Poctivost záměru dlužníka

Výživné při osobním bankrotu

Výše výživného dlužníka, o jehož výši bylo rozhodnuto soudem, nebo na jehož výši se dlužník dohodl, musí být zohledněna při zjišťování základní nezabavitelné částky, která nesmí být podle ustanovení § 278 o.s.ř. dlužníku sražena. K základní nezabavitelné částce se nepřičte částka za vyživovanou osobu, ale stanovené výživné bude přičteno k výši nezabavitelného příjmu. Jinými slovy částka na výživné daná soudem je již započítána v nezabavitelné částce, tj. úhrada výživného jde z peněz, které jsou určeny při osobním bankrotu věřitelům a ne ze zbytku peněz, které zbudou dlužníkovi. Pokud dlužník kvůli vyživovací povinnosti není schopen uhradit alespoň 30 % ze svých závazků, musí se pokusit požádat o změnu výživného.

Záloha na náklady soudu při osobním bankrotu

Soudy se poslední době rozhodly, neukládat před povolením osobního bankrotu zálohu na náklady insolvenčního řízení vůbec, nebo jen v symbolické výši, v rozsahu od 2.000,- Kč do 5.000,- Kč. Pokud ale soud dospěje k názoru, že osobní bankrot nepřipadá v úvahu, tj. osobní bankrot je neschvál, požaduje zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,- Kč.

Osobní bankrot manželů

Insolvenční zákon bohužel samostatně neupravuje institut společného osobního bankrotu manželů, proto musí být návrh na povolení osobního bankrotu manželů podán každým manželem samostatně a tyto návrhy pak soud spojí v jedno řízení, tak aby společné jmění manželů náleželo do jedné majetkové podstaty. Tento postup je popsán v usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 669/2009. Takto spojené návrhy na osobní bankrot jsou pro manželé výhodnější, neboť se bude jednat pouze o oddlužení jedné majetkové podstaty, tj. splnit podmínku osobního bankrotu uhrazení alespoň 30% z nezajištěných závazků manžele musí splnit pouze jednou a mohou k ní využít oba své příjmy. Pro manžele je tudíž jednodušší na osobní bankrot dosáhnout. O takovém spojení návrhů ale může soud rozhodnout pouze ve chvíli, kdy všechny závazky manželů jsou společné a nerozdílné, neboť jenom v tomto případě může být zajištěn stejný okruh věřitelů, kterým manželé budou své závazky hradit. Při posouzení zda jsou závazky mezi manžely alikvotní (tj. výše popsané) soud postupuje dle ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) OZ, které stanovuje, že společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
Při osobním bankrotu manželů je vždy vyžadován podpis a souhlas manžela na návrhu povolení osobního bankrotu dlužníka. Manžel tím tak souhlasí s použitím majetku ze společného jmění manželů k uspokojení věřitelů.
Na tomto místě je důležité zmínit, že k vyřešení problematické situace celé rodiny dojde pouze v případě, kdy se nechají oddlužit oba manželé současně. Jenom tak lze zabránit exekuci a nárůstu dluhů ve společném jmění manželů. Pokud by se nechal oddlužit pouze jeden z manželů, věřitelé pak budou vymáhat společný dluh manželů po druhém z nich.

Schůze věřitelů a hlasování o způsobu osobního bankrotu

Schůze věřitelů rozhoduje mimo jiné o způsobu osobního bankrotu tj:

  1. Pomocí plnění splátkového kalendáře
  2. Prodejem majetkové podstaty

Věřitelé se rozhodují pro variantu, kde dojde k jejich vyššímu a rychlejšímu uspokojení.Bohužel insolvenční soud se potýká s naprostým nezájmem věřitelů se těchto schůzí účastnit, což je dané značnou časovou a potažmo tedy finanční náročností, proto v souladu s ustanovení § 402 odst. 5 insolvenčního zákona o způsobu osobního bankrotu rozhoduje soud na základě návrhu varianty dlužníka. Dlužníci většinou nedisponují žádným majetkem a proto je pro soud většinou možná pouze jedna možnost a to je povolit osobní bankrot pomocí splátkového kalendáře. Je důležité si ale uvědomit, že soud rozhoduje vždy ve prospěch věřitelů, návrh dlužníka nemusí respektovat a proto bude vybírat variantu, kdy dojde k vyššímu a rychlejšímu uspokojení věřitelů.

Kratší doba osobního bankrotu

Kratší doba při osobním bankrotu není možná. Kratší doba osobního bankrotu je přípustná pouze v případě kdy dlužník splatí 100% ze svých závazků dříve než ta 5 let.

O závazky z podnikání se však nejedná, pokud je dlužník nabyl děděním.

Zastavení exekuce

Momentem, kdy dlužník podá návrh na osobní bankrot je zahájeno insolvenční řízení které dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona znemožňuje provedení exekuce, nebo výkonu rozhodnutí na majetek dlužníka. Pokud je dlužník v oddlužení mohou se věřitelé uspokojovat pouze v souladu s insolvenčním zákonem a to ze splátek ve splátkovém kalendáři, nebo z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Jakékoliv vymáhání pohledávek ze strany věřitelů při osobním bankrotu není přípustné.

Osvobození od dluhů

Jestliže dlužník v osobním bankrotu splnil veškeré podmínky stanovené soudem, rozhodne soud o osvobození dlužníka od zbytku dluhů, které mohou být následující:

  1. Pohledávky zahrnuté do osobního bankrotu v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny
  2. Pohledávky, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo
  3. Pohledávky, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ač měly být

Osvobození od dluhů nemá za následek zánik pohledávek, ale pouze zánik jejich vymahatelnosti. To znamená, že pohledávky stále existují, ale věřitel nemůže takové pohledávky vymáhat.

Použité zdroje

1.) Expertní názor splečnosti Oddlužtemě.cz.

2.) KUČERA, Lukáš. Proces oddlužení z pohledu insolvenčního soudu [online]. 2011 [cit. 2013-07-17]. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jaruška Stavinohová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/61331/pravf_r/

Všechny použité zdroje jsou v souladu s autorským zákonem.

Zákony upravující oddlužení, tj. osobní bankrot:

  • Zákon č. 182/2006 Sb. platný od roku 2008 do 2013 a od 1.1.2014 novela zákona  č. 294/2013 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“)
  • Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona
  • Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů

Začněte s oddlužením
ještě dnes!

Zadejte svůj telefon a naši specialisté Vám zdarma zavolají
a začnou ihned připravovat Vaše oddlužení.

Spočítejte si, zda
máte nárok na
oddlužení

Kalkulačka
4.9

Hodnocení našich klientů

(13 hodnocení)

★★★★★ 5/5

Oddlužení

Ostatní

O organizaci

+420 732 486 448

Oddlužení ve městech

Oddlužení Brno | Oddlužení Ostrava | Oddlužení Plzeň | Oddlužení Liberec | Oddlužení Olomouc | Oddlužení Praha | Oddlužení Zlín
Osobní bankrot Brno | Osobní bankrot Ostrava | Osobní bankrot Plzeň | Osobní bankrot Liberec | Osobní bankrot Olomouc

Začněte s oddlužením ještě dnes!

Zadejte svůj telefon a naši specialisté Vám zdarma zavolají a začnou ihned připravovat Vaše oddlužení.

Oddlužtemě.cz

+420 725 766 273

Chci pomoci s oddlužením