Ustanovení § 277 až § 279 o.s.ř. definuje, jak se vypočte výše mzdy, resp. výše splátky při
osobním bankrotu.
Postup stanovení výše mzdy při
osobním bankrotu:
- Nejprve je nutné stanovit výše čisté mzdy, která se vypočítá odečtením:
- Zálohy na daň z příjmů fyzických osob sražené z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
- Pojistné na sociální zabezpečení
- Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
- Pokud má dlužník více příjmů, vypočte se tímto způsobem čistý příjem u každého z nich.
- Takto vypočtené částky se sečtou a dlužník z nich sestaví svůj čistý měsíční příjem
- Výše mzdy při osobním bankrotu se pak stanoví jako součet:
- Základní nezabavitelné částky, jejíž výpočet stanovuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) ve spojení s ustanovením § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Základní nezabavitelná částka je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu dlužníka a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka životního minima jednotlivce pro rok 2013 činí 3.410,- Kč. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (bez ohledu na to, v jaké obci dlužník skutečně žije) a na rozdíl od částky životního minima jednotlivce každým rokem narůstá. Její výši stanovuje vláda nařízením vždy na následující kalendářní rok. V roce 2013 částka stanovena ve výši 5.687,- Kč. Pro dlužníka je takové navyšování výhodné, neboť mu ve výsledku zůstane z jeho příjmů vyšší částka než dřív. Pokud je však dlužník schopen uhradit pohledávky svých nezajištěných věřitelů pouze v rozsahu těsně nad hranicí 30 %, může být takové navýšení důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení pro neuhrazení minimální hodnoty plnění stanovené insolvenčním zákonem. V roce 2013 základní nezabavitelná částka představuje dvě třetiny z částky 9.097,- Kč, tj. 6.065,- Kč.
- Jedné čtvrtiny základní nezabavitelné částky za každou povinně vyživovanou osobu, tj. 1.516,-Kč. V případě, že dlužník není povinen poskytovat žádné osobě výživné, je nezabavitelná částka shodná s částkou základní. Povinně vyživovanými osobami jsou:
- Manžel/manželka dlužníka
- Vlastní nebo osvojené nezaopatřené děti
- Neprovdaná matka dítěte.
- Pokud dlužník prokáže, že jsou na něm výživou nutně závislí rodiče, jiní příbuzní nebo rozvedený manžel, je možné i tyto osoby mezi vyživované zahrnout.
Na manžela dlužníka se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem a je na dlužníku zcela finančně nezávislý, nebo s dlužníkem vůbec nežije ve společné domácnosti. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezaopatřené dítě je dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
- Třetí třetiny zbytku čisté mzdy, která vznikla odečtením součtu základní nezabavitelné částky s částkami za jednotlivé vyživovací povinnosti od čisté měsíční mzdy, která je buď vyšší než 9.097,-Kč a v tom případě je na tuto částku snížena je z ní vypočtena přičítaná třetina a nebo je nižší a v tom případě se pro vypočtení třetiny bere výsledná částka po odečtení součtu základní nezabavitelné částky s jednotlivými vyživovacímu povinnostmi od čisté mzdy.
Pro zjištění výše mzdy při
osobním bankrotu, resp. výši splátky použijte naši
kompletní analýzu oddlužení zdarma.
Insolvenční soud je tímto výpočtem se zákona vázán a nemůže připustit srážky ani v menším, ani ve větším rozsahu. I když je že dlužník je ochoten platit více, soud mu to ze zákona nemůže povolit. Jediná cesta jak si trochu oklikou pomoci je darovací smlouva, nebo spoludlužnictví, kdy se nějaká třetí osoba zaváže vůči dlužníku k poskytování nějakých prostředků v určité výši na měsíční bázi. Původ těchto prostředků nemusí být insolvenčnímu soudu znám a skutečným plátcem přislíbené částky může tak být klidně i sám dlužník.